Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové tanky pro pivovarnický, potravinářský, farmaceutický a chemický průmysl. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba technologických celků pivovaru, produkujeme nerezové pivní tanky, CIP stanice, ležácké tanky, varny a technologie na výrobu piva.

Ačkoliv je i dnes pivo mnohdy vnímáno jako „chlapský“ nápoj, a pro mnohé (muže) je pití piva téměř posvátným etalonem mužnosti, tak je v naší zemi tradičně vysoká obliba a spotřeba piva také u žen a s vzestupem

pivní kultury, kdy se vedle tradičních ležáků plzeňského typu objevila na pultech obchodů a pivoték a na výčepních kohoutech v pohostinstvích také celá varieta u nás méně známých pivních speciálů a nápojů na bázi piva, které by obecně chuťově mohly více konvenovat ženám, se dá očekávat, že obliba piva u něžného pohlaví ještě poroste. Ženy jsou pro pivovary velmi důležitá cílová skupina i z marketingového hlediska, a to zejména v reklamě na nápoje na bázi piva a různých pivních mixů.

Že mnohé ženy mají rády pivo, to víme, jak je to ale s pozicí žen v pivovarnictví? Podílí se ženy i na výrobě piva? Toto řemeslo má v sobě jaksi podprahově zakódované, že stejně jako pití piva, je i jeho výroba výsostně mužskou záležitostí. To však v současnosti není tak úplně pravda a v minulosti toto tvrzení neplatilo už vůbec. Ve středověku a raném novověku v západní a střední Evropě je historicky doloženo, že neprovdané ženy a vdovy mohly podnikat ve vlastní režii, anebo dokonce v určitých případech zastávat řemeslo.

Vdova po pivovarnickém mistrovi mohla po smrti svého chotě někdy převzít jeho podnikání a po nějakou dobu pokračovat v jeho řemesle a její nový choť pak mohl snáze dosáhnout na mistrovskou pozici, což v cechovním systému pozdního středověku a raného novověku už nebylo nikterak jednoduché. Jsou i doklady o dědictví řemesla dcery po otci. Přítrž ženám vařícím pivo učinily jednak čarodějnické procesy, které se mnohdy týkaly právě pivovarnic, jež díky podnikání ve vlastní režii požívali větší nezávislosti se stávaly společnosti trnem v oku a později v novověku také technologický pokrok, jež z pivovarnictví udělal obor, při kterém bylo potřeba i vzdělání na které ženy jednoduše nedosáhly a jejich činnosti v pivovarech se tak smrskly na eventuální pomocné práce.

V současnosti již ženy opět v pivovarnické branži pracují poměrně běžně, a to na všech pozicích, včetně pozice sládka, respektive sládkové. Snad nejznámější sládkovou u nás je Nataša Rousková z přerovského pivovaru Zubr, která svou pozici zastává již od roku 1998, ale pivovarnictví zasvětila de facto celý svůj profesní život. A není sama, například Karolína Fialová, sládková craftového pivovaru Raven vaří i pivo dle vlastní receptury. Ženy najdeme i na vlivných manažerských pozicích v nadnárodních pivovarnických koncernech, ale co je nejdůležitější, především se s nimi můžeme potkat hezky na pivku v hospůdce či baru a společně si ho s nimi vychutnat.