Vyrábíme tlakové i beztlakové nerezové tanky pro pivovarnický, potravinářský, farmaceutický a chemický průmysl. Naší hlavní výrobní činností jsou návrhy a výroba technologických celků pivovaru, produkujeme nerezové pivní tanky, CIP stanice, ležácké tanky, varny a technologie na výrobu piva.

Ve výrobě piva se v současnosti uplatňuji čtyři základní suroviny: chmel, voda, pšeničné či ječné slady a kvasnice. Slad je pro výrobu piva naprostou nezbytností. Slad se vyrábí z rozličných druhů obilnin,

nejčastěji se však používá ječmen. Ječmen se jeví jako nejvhodnější sladová obilnina a to jednak z důvodů chuťových, ale také díky tomu, že jednotlivá zrna jsou každé zvlášť obalená slupkami, tzv. pluchami, které jsou dobré pro filtraci.

Při vaření se ze sladu uvolňují uhlohydráty/cukry, jejichž zkvašením vzniká alkohol. Zbytky nezkvašeného cukru a dalších látek, dodávají pivu specifickou chuť. Některé druhy a typy piva obsahují podíl sladované, nebo nesladované pšenice. Někdy se používá v menším množství také žito či oves, což se výrazně projeví na výsledné chuti piva. Při použití ovsa je pivo více zakalené, jemnější a lépe pění. Naproti tomu přídavek žita do sladu chuť zvýrazní a zdrsní.

Někdy se přidává místo sladu cukr, což se stávalo v minulosti zejména v situacích, kdy byl řepný cukr levnější nežli slad. Ačkoliv nám to může připadat nevhodné a pro výrobu určitých druhů piv je to vlastně proti pravidlům, pro zvýšení objemu alkoholu se někdy cukr přidává – tomuto procesu se říká surogace (cukření). Surogace se běžně používá při výrobě silně alkoholových piv jako například Belgických Strong Ale.

Dalšími sladovými surovinami, které jsou spíše nežli u nás běžné ve světě (Asii, Jižní Amerika) jsou rýže a kukuřice.  Oboje suroviny se využívají jako náhražka sladu při výrobě lehkých ležáků, či jiných kvašených alkoholických nápojů.

Složité cukry obsažené v obilí nejsou pivovarské kvasinky schopné rozložit, nicméně jednoduché cukry, na které se ty složité cukry rozloží během klíčení, ty už pivovarské kvasinky rozložit zvládnou. A proto z obyčejného obilí nejdříve musí vzniknout slad. Ve sladovně nejprve dojde k třízení a čištění obilí. Při něm jsou nekvalitní zrna vyřazena. Dalším krokem je máčení obilí, tak aby následně došlo k jeho naklíčení. V dalším procesu se klíčení přeruší a slad se následně suší suchým vzduchem a podle délky a teploty sušení vznikají rozličné druhy sladu: bavorský, plzeňský, karamelový, mnichovský, atd.  Klíčky se odstraní a slad se uskladní.