Pilsner / plzeňský ležák – je spodně kvašené pivo vařené ze světlého, obvykle ječného, sladu s výrazným chmelením. Poprvé byl uvařen v roce 1842 v Plzni, bavorským sládkem Josefem Grollem.
Historie vaření piva se odvíjela po celé Evropě zhruba podobně a byla úzce spjatá s rozvojem zemědělství, přičemž důležitým zlomem byl přechod na usedlý způsob života. V tehdejších časech se hojně pila medovina a později pak již také kvašené nápoje z obilí, přičemž se při jejich výrobě uplatňovalo přidávání bylin a pak také divokého chmele. Hlavně vlivem zvyšování výnosu z pěstování obilí postupně pivo začalo medovinu vytlačovat. V raném středověku pivo mohli vařit v podstatě všichni měšťané a také samozřejmě šlechta. Postupně se ale práva na vaření omezovala, počet tzv. pravovárečných domů klesal a v pivovarnictví se ve velkém začali prosazovat hlavně příslušníci nižší šlechty, kterým konkurovaly městské pivovary. Pivo se tehdy vařilo v různé kvalitě, použité suroviny i obsah alkoholu se mohly značně lišit a nezřídka se na surovinách i různě šetřilo, nemluvě o finálním vlivu hospodských na jakost piva.
Až do roku 1842 byla celá dlouhá staletí skoro veškerá piva svrchně kvašená, než došlo k malé revoluci, k níž dala podnět velká nespokojenost s kvalitou v té době vařeného piva. Vznikl Plzeňský pivovar. Plzeňští podnikatelé (v té době už se jim tak dalo bez nadsázky říkat), situaci radikálně řešili nejen zbudováním nového pivovaru, ale pozváním kvalitních sládků. První ze sládků se jmenoval Josef Groll, pocházel z Bavorska a odtud si také s sebou přivezl u nás zřídka kdy používaný technologický postup a také speciální kvasnice. Za použití nové technologie, speciálních kvasnic, žateckého chmele a v neposlední řadě také měkké plzeňské vody vzniklo pivo nebývalé kvality a chuti, a když pak Josef Groll ukončil v Plzni svou činnost, najímaly si jej další a další pivovary a tak se poměrně zakrátko přestalo vařit pivo starým způsobem a všichni přecházeli na výrobu ležáku plzeňského typu. V roce 1841 byla v českých zemích 1052 pivovarů a technika spodního kvašení se využívala jen u 15 z nich, v roce 1884, tedy za pouhých 23 let pivovarů sice ubylo, bylo jich „jen“ 927, co je však podstatné, že metodu spodního kvašení nevyužívaly už jen pouhé 2 pivovary. Trh s pivem se rapidně změnil ruku v ruce s chuťovými preferencemi jeho pijáků.
Pivo plzeňského typu si i v současnosti udržuje vysokou popularitu a nejen, že je nejběžnějším a nejoblíbenějším pivním typem u nás, ale také ve světě.