Kolem černého či tmavého piva vždy bylo spousty mýtů a lidových mouder a mnoho z nich stále přetrvává, avšak spotřeba každoročně stoupá. Pojďme se na něj tedy podívat „zblízka“ a zjistěme něco málo faktů
o černém pivu, jak se vaří a kolik různých druhů a variant má a kdo a kdy jej preferuje k pití.
Tmavá piva můžeme s trochou nadsázky považovat za prapředka všech dnešních světlých piv a jejich barvu jim propůjčuje slad, který byl sušen na hvozdech, pod kterými se zatápělo dřevem. Slad, který byl díky tomu v přímém styku s kouřem, tak získával specifické kouřové aroma. Díky špatné možnosti regulace teploty takovéhoto sušení docházelo z části v podstatě ke karamelizaci cukrů v zrnech, což rovněž podstatně ovlivňovalo aroma sladu. Světlejší slady bylo možno vyrobit až s rozvojem pivovarských technologií. Tmavá piva, v tom slova smyslu v jakém jsou nám známy z našich výčepů a obchodů pocházejí původně z Bavorska.
Tmavé pivo bavorského typu se od ležáků plzeňského typu liší v první řadě barvou, která je samozřejmé dána typem použitého sladu. Obvykle se používají slady: Bavorský, plzeňský, karamelový, pražený, avšak někdy se především z důvodů úspory nákladů používá též tzv. kulér, což je tmavě hnědé potravinářské barvivo získané ze zkaramelizovaného cukru. Dále se pak tmavé pivo bavorského typu vyznačuje nižší hořkostí a nasládlejší chutí po karamelu a karamel či kouř se promítají také do vůně tohoto piva.
Technologie výroby tmavého piva, se kromě použití rozdílných surovin, od výroby světlého piva nijak zásadně neliší. Zmínit bychom v této souvislosti měli ještě piva polotmavá, která tvoří jakýsi mezistupeň mezi pivem světlým a tmavým a jejich výroba spočívá v uvaření mladiny požadované barvy, nikoliv míchání světlého a tmavého piva, jak si někteří lidé myslí.
Mezi další typy tmavých piv patří například Stout (slavný Guiness), Imperial stout (Stout, který ležel v sudech po různém alkoholu), Porter, či silnější Imperial Porter, anebo také Rauchbier, či Dark Ale.
Obliba pití tmavého piva stoupá s klesající teplotou venkovní teplotou, ačkoliv to není příliš opodstatněné, protože v česku pijeme tmavá piva, která se obsahem alkoholu příliš neliší od světlých piv, avšak v zahraničí jsou v oblibě takzvaná tmavá „zimní piva“, která jsou skutečně silnější (Bock, Eisbock).